Půjčování peněz tedy přišlo hned s nimi. Byly nalezeny důkazy, že se půjčovalo ve staré Číně, v Indii, prostě všude a vždy. Když chce člověk něco hned, musí za to zaplatit.
V temných dobách středověku, a ještě později to vše měli pod palcem lidi, kterým se říkalolichváři. Ti časem nějak zanikli a jejich „práci“ převzaly různé společnosti, banky, spořitelny, družstva a kdo ví kdo ještě. Za slavný komunistů jste dostali půjčku i v podniku, kde jste již měli něco odpracováno, a podepsali smlouvu na dalších pár let. Jenže u většiny těchto půjček se neplatily žádné úroky, poplatky za splátku, nebo cokoli jiného. Jenže tohle nedostal každý nýmand, jen ten, komu se tak nějak všeobecně věřilo. A pokud jste vstoupili do té správné a jediné strany, měli jste napůl vyhráno.

Nu, dnes je situace taková, že když si chcete půjčit peníze, nemusíte již tahat z kapsy stranický průkaz, zato průkaz občanský. A další doklady.
Každá půjčka je jiná, každá má svá specifika a každá se tváří naprosto jinak. Skoro nikdo vám neřekne, půjčíte si třicet litrů, čtyřicet vrátíte a je to, sepíšeme to. Kdepak, to se musí zabalit do procent z denního úvěru a z měsíčních poplatků a poplatků za služby a poplatků…
Ufff, toho by bylo hodně. Proto je každá cena úvěru rafinovaně schována a někdy je skutečně těžké se jí dopočítat. Stejně to sám dokázat nemůžete, protože pak vám řeknou, že jste zapomněli přičíst poplatek za to, neb poplatek za ono, a procenta z toho nebo tamtoho. Ve výsledku vás to přijde pěkně draho, i když zpočátku to vypadalo tak hezky.

Pečlivě si projděte to, co podepisujete. Dejte si na to čas. Nechte si to třikrát přepočítat. Nechte si to znovu vysvětlit kdejakou maličkost a znovu si přečtěte smlouvu. Každý sporný bod si nechte vysvětlit a když tak si jej nechte připsat doslova. Tahle opatrnost se vám totiž potom může vyplatit. A pokud to něco bude ve smlouvě písemně bude z toho věřitel couvat jen velmi těžce.