Pojem superhrubá mzda se začal objevovat mezi zaměstnavateli v roce 2008, kdy došlo při veřejné reformě financí k zavedení této veličiny. Je až s podivem, že když ve skutečnosti superhrubá mzda nikdy neexistovala, všichni o ní mluvili. Asi se divíte, jak mohla neexistovat, když byla letos zrušena?

Vysvětleme si to tedy více. Je třeba se ale přesunout do roku 2008, kdy byla zavedena. Byla potřeba oživit a doplnit státní kasu.

A jedním z kroků bylo i zavedení superhrubé mzdy. To znamenalo, že zaměstnanci tak odváděli státu vyšší daň, než by „správně“ měli, ale tak zněl zákon. Šlo totiž o to podpořit ekonomiku a přivést více peněž do státního rozpočtu. Zaměstnanci mnohdy ani netušili, že platí víc díky schválenému zákonu, který prošel v rámci reformy veřejných financí.

Zaměstnavatelé sráželi z mezd zaměstnanců totiž zálohu na daň, která byla vypočtena právě ze superhrubé mzdy, to znamená, že jejich k l a s i c k á HRUBÁ MZDA byla f i k t i v n ě navýšena o povinné pojištění zaměstnavatele, tj. o třicet pět procent. V poslední době se nepatrně povinné pojištění snížilo, a to z důvodu snížení nemocenského pojištění. Nic to nemění na tom, že superhrubá mzda bývala nejvyšší částkou uváděnou na výplatní pásce zaměstnanců.

Pro zaměstnavatele bylo žádoucí uvádět superhrubou mzdu na výplatnici, protože tak dávali na vědomí, kolik je zaměstnanec vlastně „stojí“. Není to j e n výplata. Proto i některé firmy začaly na výplatních páskách uvádět nejen pojištění, které je povinen platit zaměstnanec, ale i pojištění, které je povinna za zaměstnance platit firma. Hodně pracovníků bylo překvapeno. Odtud pochází také rčení, že zaměstnanec je nejdražším produktem zaměstnavatele.

Ale to vše už je minulostí. Od letošního roku 2021 došlo ke zrušení superhrubé mzdy. Zálohu na daň zaměstnavatel opět odvádí již „jen“ z hrubé mzdy zaměstnance. To znamená, že pracující odvádějí nižší daně a to poznají tak, že jejich peněženka je veselejší a plnější.